Muzikoterapie - České muzeum hudby

V říjnu, 24.10.2024, jsme se třídou navštívili České muzeum hudby, kde na nás čekal program s názvem muzikoterapie.

Dorazili jsme nejdřív k Národnímu muzeu, k nově postavené budově. Bohužel došlo k chybě v komunikaci, a tak nás čekal trochu rychlejší přesun metrem a tramvají k Českému muzeu hudby. Naštěstí se dá v pohybovat po Praze rychle, tak to nebyl moc problém.? A aspoň jsme měli trochu dobrodrůžo.

Budova zvenku nevypadala nijak speciálně, na první pohled spíš obyčejně a staře. Nicméně po vstupu jsme se nestačili divit. Obří sál s vysokým stropem, s nádhernými pavlačemi a  samozřejmě výbornou akustikou. Viděli jsme hned i klavír a další menší nástroje. 

Za chvíli si nás už vyzvedla naše paní lektorka Marie Šťastná. Zavedla nás do místnosti, kde se program odehrával a cestou povyprávěla něco málo o muzeu. Poté jsme si sedli do kroužku a čekali na pokyny. Děti si během 90 minut mohly vyzkoušet hraní na obří barely, jemné dřevěné bubínky, zvonkohry a všelijaké další speciální nástroje. Nešlo primárně o to, aby se žáci seznámili s nástroji, ale spíš o způsob, jakým s nimi pracovali. Měli například vytvořit třídnì melodie tak, aby to nebyl jeden velký randál, ale trochu poslechuhodné. Pracovali s dynamikou, hráli si na rodiče a usínající děti, kočku a psa, zadání byly rozmanité. Cílem bylo vnímat různé situace, nálady, pocity, dostat je ven nebo naopak trochu utišit.  Nechyběl ani závěrečný odpočinek na polštářích, vzájemná minimasáž zad a zhodnocení. 

Program byl specifický a ne každý se v tom našel. Zároveň to byl rozhodnĕ zajímavý zážitek a trochu jiná zkušenost. Vzhledem k tomu, že jsme pracovali i ve skupinách, dvojicích i jako celek, mohli jsme zas trochu přispět i k budování kolektivu.

Tak zase příště, mějte se fanfárově!